Osada, kterou byste na google mapách hledali marně, leží asi 1,5 km západně Palomina a má asi 300 obyvatel, přičemž ještě před pár desetiletí, jak jsme se dozvěděli od místního starousedlíka, to bylo sotva 100. Průměrný počet dětí na kilometr čtecereční je snad všude v Kolumbii podstatně vyšší než v Evropě. V Marquetalii je to extrém i na kolumbijské poměry. Místní obyvatelé jsou chudí, což se projevuje i na zboží v místních několika málo miniobchodech.
Obydlí jsou chatrná, často z tenkých bambusových stonků a vlnitého plechu. Něco jako katastrální úřad tady nefunguje, takže nikdo do obydlí moc neinvestuje, i kdyby na to měl. Třebaže se vaří na ohni (plyn tu nemají, přestože plynovod vede kolem), v každé druhé chatrči mají velmi výkonnou audio soupravu, což je znát nepříjemně často. Místní obyvatelé jsou velmi hluční. Mše v kostele připomíná spíš koncert Daniela Nekonečného a jeho skupiny.
Ulice jsou prašné, hrbaté a zaneřáděné. Svoz odpadu tu není, odpadky se vyhazují prakticky kamkoliv. Když už je odpadků moc i na domorodce, někdo všechno shrne na hromadu a zapálí. Všude běhají děcka, slepice, kuřata, psi.
Elektrika buď nejde vůbec nebo je v zásuvce podstatně méně než slibovaných 110 voltů. Při pohledu na místní pouliční elektroinstalaci se však není čemu divit. Vodič přes ulic je pospojovaný ze čtyřech drátů, bez jakýchkoliv svorek nebo pájení, prostě je to jen tak zakroucené (kolumbijský standard i v elektroinstalaci v domě). Výpadky proudu mají jednu výhodu – alespoň na chvíli je ticho, až na ty děcka a sousedku.
Voda, jak bylo zmíněno, se čerpá z řeky přímo do vodovodu. Vodovod je vlastně dvoupalcová PVC hadice, která se chaoticky vine ulicemi, místy je na ní nabastlená nějaká odbočka s uzávěrem, za kterým pokračuje hadice nižšího průměru. Každý druhý den tyto uzávěry obchází starý vodař a na pár minut až desítek minut uzávěr otevře. Každý dům má nádrž, ve které vodu zadržuje. Občas je ale dodávka vody tak mizerná, že se nádrž nestačí doplnit. Obzvlášť u nás na kopci. Ale co, okoupeme se v řece a pitnou vodu stejně kupujeme a nosíme z obchodu v 5,5litrových vacích.
Marquetalia rozhodně není tím nejkrásnějším, nejklidnějším nebo nejbezpečnějším místem k životu. Zvlášť tady na okraji osady se vyskytují nebezpeční hadi, pavouci nebo škorpióni docela často. Na druhou stranu je tu k vidění a slyšení hodně exotických druhů ptactva, entomologové by taky měli co pozorovat. Co je ale největší výhodou je cena za bydlení. Kdyby nebylo míst jako je Marquetalia, těžko bych si mohl dovolit bydlet tři měsíce v Karibiku za cenu nižší než jeden měsíční nájem např. v Brně.
